ŽIVOT BEZ TELEFONU

21. května 2016 v 20:53 | Terez ♡ |  MYŠLENKY
Dnes je venku opravdu krásně. Využila jsem toho a šla se projít. Po cestě mi došlo, že jsem doma nechala mobil. Říkala jsem si, že bych se pro něj měla vrátit. Co kdyby mi někdo volal nebo mě scháněl. Měla jsem takový divný pocit ale nakonec jsem se pro něj nevrátila. Stejně jsem na něm polovinu dne. A právě v ten moment se mi zjevila myšlenka jaké by to bylo, kdyby neexistovaly mobily. Svět by byl ihned jiný a řekla bych, že i o něco lepší.
Hodně se setkávám s tím, že lidé neustále drží telefon v ruce. Nikomu nesmí nic uniknout. Snapchat, instagram, facebook a další aplikace musí neustále sjíždět. Půl hodiny se tam třeba nezobrazí nic nového ale lidé stejně stále kontrolují, jestli tam někdo nepřidal něco zajímavého. Myslím si, že je to velký problém dnešní doby. Lidé neumí v reálu pořádně komunikovat ale raději to řeší přes růžné zprávy a messengery. Nebudu lhát, já k těmto lidem patřím taky. Neznám bohužel nikoho, kdo by tomu nepropadl. Většinou všichni moji kamarádi jsou v tomhle stejní.
Kdyby telefony nebyly, tak by se spousta věcí lépě řešila. Lidé by byli osobně více v kontaktu a možná by ani nedocházelo k některým situacím. Například ke kyberšikaně nebo různého napadání na internetu. Spousta lidí dokáže člověku vyhrožovat ve zprávách ale pak v realitě, když se s tím člověkem vidí osobně tak nedokáže říct ani slovo. Jako by to byl najednou úplně jiný člověk, co se skrývá za tou falešnou maskou.
Na druhou stranu si ale říkám, že bez telefonů by některé věci byly těžší. S telefonem se můžeme ihned spojit s člověkem se kterým se na něčem musíme domluvit. Když se nám něco stane, můžeme si zavolat pomoc. Bez telefonu by se tyhle věci nedaly udělat (jak asi všichni víme). Má to prostě svá pro a proti. Popravdě já bych si už svůj život nedokázala představit bez svého mobilu. Je už součástí mě a je to moje závislost (bohužel).

gif, mobile, and school image
 

ZKOUŠKOVÉ, NADĚJE A MŮJ SEN

14. dubna 2016 v 14:23 | Terez ♡ |  ZE ŽIVOTA
Jak už jsem psala v předchozím článku , konečně jsem se vzpamatovala a tak trochu si začínám uvědomovat, jakou strašnou chybu jsem dělala. Strašně moc mě mrzí, že jsem skoro celý rok kašlala na školu. Nedávno jsem si dokonce říkala, že to ukončím a půjdu pracovat. Nakonec jsem se ale vzpamatovala. Začala se učit a jde to. Sice nejsem ten nejchytřejší člověk ve třídě ale můžu říct, že když se učím tak všechny předměty bych možná mohla dát i na trojky. Což by pro mě bylo moc dobré. Jsem opravdu ráda, že mi to konečně došlo a maturita je teď ten můj cíl, ke kterému chci dojít. Vím, že to nebude snadná cesta a bude mě to stát hodně úsilí ale já věřím, že to zvládnu. Komisní zkoušky už mám skoro všechny úspěšně za sebou (byla jsem dlouho nemocná a mám bohužel u všech předmětů vysokou absenci) takže jsem ráda. Ještě bych se ale vrátila k té maturitě. Nedávno jsem se koukala na pracovní místa, které se nabízejí. Pár nabídek se mi moc líbilo ale měli podmínku, že bych musela mít maturitu. V tom mě to tak i trklo, že bych to měla zkusit. Jsem ten typ člověka, který nechce skončit jako prodavačka v supermarketu. Tak mi držte palce, i když maturita je celkem daleko.
Poslední dobou vidím čím dál více na instagramu a na jiných sociálních sítích fotky roztomilých štěňátek, pejsků, fenek. Já jsem do zvířátek už od malička strašný blázen. Dala bych cokoliv za to mít tohle úžasné stvoření doma i když vím, že to s nimi může být občas těžké. Potřebovala bych nějakého parťáka, co semnou bude chodit na procházky a co mě bude mít rád. Takovou malou němou tvář, co by mi pomáhala v těžkých chvílích. Vím, že plno lidí říká, jak jsou krásní když jsou to ještě štěňátka ale jakmile vyrostou, už to takové není. Já nevím, když už bych si pořídila pejska, tak bych ho měla ráda i kdyby vyrostl a už by tak roztomilý nebyl (mně teda přijdou někteří roztomilý pořád). Chtěla bych si pořídit Boston Terriera. Když to někdy půjde, tak budu chtít určitě tohoto. Jednou se mi snad tento sen splní.
Zítra je konečně pátek, tak si všichni užijte víkend a mějte se hezky. :)

dog, puppy, and black and white image

ŠŤASTNÁ ''?''

5. dubna 2016 v 20:11 | Terez ♡ |  ZE ŽIVOTA
Konečně jsme se dočkali jara. Všechno kvete (ano jsem velký alergik ale stejně jsem strašně ráda za to že je konečně teplo), svítí sluníčko a je prostě nádherně. Ráno se mi lépe vstává, dokonce jsem se zbavila depresí a to mám právě na létě nejradši. Jako by ze mě všechen ten stres odpadl a já se cítila jako zcela nový člověk. Začala jsem si více věřit i ve škole, i když to není zrovna nejlepší. Blíží se třištvrtěletí a já tam mám opravdu strašné známky. Pořád si říkám, že se nic neděje. Ještě mám dostatek času si to opravit a když neopravím, tak půjdu prostě pracovat. Popravdě se toho ale bojím a nevím jestli jsem už připravena jít pracovat.

Jsem opravdu ráda, že jsem se zbavila deprese na kterou trpím. Ani nevím, kdy to začalo. Vždy jsem byla srašně veselá, bláznivá a ukecaná ... za poslední roky se to ale změnilo a já jsem přesný opak. Bojím se mluvit s lidmi (jen teda někdy), mám ze všeho strach a věčně si říkám, že nic nezvládnu. Ano, já vím že je to špatné jenomže já nevím co s tím. Prášky brát nechci a k doktoru se mi nechce. Jak už jsem ale psala výše, s příchozím jarem se to lepší. Tak snad mi to i vydrží. Zítra jdu poprvé na novou brigádu. Držte mi palce ať to zvládnu. Musím to zvládnout. :)

V neděli jsme se byli projít v parku. Už hodně dlouho jsem se takhle krásně neprošla. Ta vůně jara je opravdu úžasná. Dala jsem si první jarní zmrzlinu (teď jsem na ní dostala chuť) a bylo mi strašně dobře. Odpočinout si od všech problémů a starostí, prostě jen vypnout. Mamka mě zavedla na jedno místo, které je strašně krásné. Je tam taková menší lávka přes řeku. Už vím, kam budu chodit, když mi bude nejhůře. Jen si prostě vzít knížku, sluchátka do uší a sednout si na ni. Když jsem byla malá, tak jsem měla takové místo u babičky na jedné vesnici. Moc ráda na to vzpomínám.

spring and flowers image
 


HAPPY EASTER

26. března 2016 v 13:23 | Terez ♡ |  ZE ŽIVOTA
Tak jsou tu zase po roce Velikonoce. Popravdě, už z nich nejsem tak hotvá jako před pár lety. To jsem se na velikonoce vždycky strašně moc těšila. Bavilo mě barvení vajíček a pečení mazance. Čím jsem ale starší, tím míň se na ně těším. Moc bych se chtěla vrátit do těch dětských let, kdy jsem se na ně těšila. Vždy, když byl přestupný rok, tak jsme s holkama vzaly pomlásky a šly šupat. Strašně mě to bavilo a říkala jsem si , proč nemůžu být kluk abych mohla chodit šupat každý rok. Byly jsme rády, když jsme dostaly čokoládová vajíčka nebo i nějakou tu kačku. Bylo to hezké. Teď jsem spíše ráda, že jsou prázdniny a já můžu každý den spát do oběda. Netěším se tedy na to, až mě přijdou příbuzní vyšupat ale tak alespoň neuschnu. I když já moc na tyto pověry nevěřím. Tradice se u nás v rodině musí dodržovat, takže mi nic jiného nezbývá. I když tyhle svátky prostě mají něco do sebe. Moc ráda koukám na pohádky a konečně jsem se zase dočkala a v televizi jich dávají strašně moc. Nevím na co koukat dříve. Jako malá jsem se s tátou vždy koukala na pohádku o Janu a jeho podivuhodném příteli. No můžu vám říct, že i po těch letech mám z té pohádky husí kůži. Pokud jste ji ještě neviděli určitě se podívejte. Opravdu bych tuto pohádku pohádkou nenazývala. Když už jsem u těch pohádek tak bych se vás chtěla zeptat jaká pohádka vám je nepříjemná a máte z ní tak trochu strach. Já se ráda na takové pohádky dívám a pak třeba nemůžu ani usnout.
Popravdě nevím, co budu ten zbytek prázdnin dělat. Nemám vůbec žádné plány. Všichni kamarádi odjeli na prázdniny pryč a já jako vždy zůstala doma. Napadlo mě jet na pár dní k babičce ale nějak se nemám k tomu vypadnout z města na vesnici, kde už vůbec nejsou skoro žádní lidé. V létě je to tam teda krásné ale v tomto počasí bych se tam nemohla jít ani projít, protože jak se znám, zase bych nastydla.

Všem chci popřát krásné Velikonoční svátky.

rabbit, cute, and animal image

můj názor TELEVIZNÍ POŘADY

24. března 2016 v 11:29 | Terez ♡ |  MOJE NÁZORY
Přemýšlela jsem, jestli tohle téma vůbec otevírat a rozebírat ale nakonec jsem si řekla ''proč ne''. Pokaždé, když se koukám na některé televizní pořady tak se akorát rozčiluji. Určitě nejsem sama, komu vadí hloupé chování některých lidí, nebo třeba to, že je celý pořad nahraný podle nějakého scénáře (což by v některých pořadech prostě být nemělo).
Začala bych s pořadem který se jmenuje Tchýně. Možná tento pořad někdo znáte. Dávají to ho na tv barrandov a mám dojem, že to vysílají i naši sousedé slováci na markíze. No oproti markíze je naše tchýně hodně pod laťkou. Přijde mi to strašně ale opravdu strašně přehnané. Už na první pohled zjistíte, že je to prostě jen nahrané. Navíc mě opravdu strašně irituje Monika Štiková, která nemá v takovém pořadu co dělat. Já celkově Šitkovi nemám ráda a dávat je jestě do pořadu? propadák. Určitě by bylo lepší, kdyby to nebylo nahrané a do role tchýně by obsadili někoho jiného.
Dále bych tady chtěla zmínit Prostřeno. Hodně oblíbený pořad. Nevím, jako ano, ráda se na tento pořad podívám ale něktěří ti lidé jsou prostě ... hloupí a debilní (nevím jak jinak bych to napsala). Proč se přihlašují do pořadu o vaření když nejí například česnek nebo zelí ? Tohle mě vždycky strašně vytočí. Ten nejí to, ten zase tamto a tamta nemá ráda tuto. Já bych tam takové lidi asi nevystála. Ano, každý nemáme nějakou tu věc v oblibě nebo jsme na nic alergičtí ale proč se tam sakra přihlašují. Pak se to odráží i na bodování s tím že nějaký soutěžící tam pak řekne ''nooo, dneska jsem se moc nenajedl protože nejím brokolici a té brokolice tam bylo hodně tak jsem to raději ani neochutnal. Dezert byl čokoládový a já čokoládu nejím tak jsem to jen ochutnal. Proto dávám 4 body.'' Takové lidi bych do pořadu o vaření nebrala. Ale chápu, berou tam taková individua aby měli větší sledovanost, protože právě tímto vznikají konflikty a lidi to více zaujme. Jednou vysílali díl, kde byl pán a ten dával všem jeden bod aby prostě vyhrál. Jídlo mohlo být sebevíce dobré ale on prostě dal jen jeden bod. To jsem se nad tím tak zamyslela, proč s tím štáb nebo tak nic neudělá. Přijde mi to hodně nefér vůči ostatním soutěžícím. Vím, že tam má každý svojí taktiku ale tohle mi přijde prostě strašně sobecký.
Už delší dobu sleduji Nákupní Maniačky někteří to znáte pod názvem Popelka. Tento pořad je můj asi neoblíbenější. Mám ráda módu a i se ráda inspiruji. Občas ale nestačím zírat, co si na sebe slečny na danné téma oblékají. Právě ten problém je v tom, že se tam kolikrát přihlásí holky s absolutním nevkusem. Prostě jen pro to, aby si mohly nakoupit a být v televizi. Pak tam plácají páte, přes deváté. Vůbec k sobě samotné kousky neladí. Je dobré, že tam jsou alespoň ti stylisté, kteří k tomu vždy řeknou svůj názor a pak je i spravedlivě obodují. Pro mě jsou ale slovenské Nákupní Maniačky prostě o něco víc na úrovni než Popelka ale to už si zhodnoťte sami.
Tímto bych to asi zakončila. Byla bych ráda i za váš názor a doufám, že se vám článek líbil.

gif image

VSTÁVEJ, JE RÁNO

25. února 2016 v 12:13 | Terez ♡ |  TÉMATA TÝDNE
Hned jak jsem si přečetla ten název se mi vybavila jedna písnička. Mám dojem že se jmenuje vyprošťovák a je od Machetty, kterého opravdu nemám vůbec ráda ale tu písničku jsme vždycky s mírnou kocovinou poslouchali na intru. Jo, ty rána s kocovinou jsou strašné. Já jsem bohužel ten typ člověka, který alkoholu neodolá. Ano, vím že je to špatné, nezdravé a tak ale já už můžu. Teď jsem si vybavila ty skvělé dny na intru. Začíná mi to chybět. Každý den být v obklopení svých kamarádů. Ty prokecané noci. Nejdříve jsem na intr vůbec nechtěla ale teď mi to prostě chybí.
Každý nemáme rád budík. Je to něco jako vraždící přístroj. :D Já už se dávno na budík vykašlala a jsem ráda, že mám tak hodnou maminku která mě každé ráno hezky vzbudí. Je to mnohem příjemnější než půl hodiny pípací budík. Hlavně hned vstanu, protože nechci mamku otravovat s tím, aby za mnou každou minutu chodila a budila mě.
Každé ráno si říkám, proč musíme vstávat tak brzo do školy, do práce. Člověk by se měl pořádně vyspat. Kord v tomto zimním období. Já bych se nejraději na zimu někam ukryla a až do léta nevylezla.
Celkem často se mi zadají špatné sny. Celou noc se sebou škubu, brečím nebo se někdy i směju ale to jsou vžycky takové noci, kdy už se opravdu strašně moc těším na ráno. Až budou všichni vzhůru, bude světlo a ta noční můra konečně přejde. Někdy je to ale přesně naopak. To bych nejraději zůstala v tom snu a už se neprobudila.
Také po ránu vůbec nestíháte ? já jsem vždycky ráda, když si stihnu vůbec vypít kafe. Po ránu je to vždycky hrozný fofr. Vědšinu toho času strávím v koupelně (jak jinak). Pak si ještě půl hodiny vybírám oblečení, protože prostě nemám co na sebe (ale mám plnou skříň hadrů). Problémy každodenního rána.
Nejkrásnější ráno ale je, když se můžete probudit s člověkem kterého milujete. To jsou ty rána pak moc krásné.

coffee, vogue, and bed image

SPRING BREAK

22. února 2016 v 12:39 | Terez ♡ |  ZE ŽIVOTA
Konečně jarní prázdniny. I když, já mám ''prázdniny'' už tři týdny jelikož jsem byla nemocná. Jsem ráda, že se mi to ještě takhle hezky prodlužilo o týden. Musím se začít učit. Až přijdu po prázdninách do školy, budu toho mít strašně moc a bojím se, že to prostě nezvládnu. Je to těžké ale měla bych si v tomhle směru začít věřit jinak to opravdu nedám. Vím, že se asi nic nestane, když prostě školu opustím ale ... mám snad nejlepší kolektiv ve třídě. Nikdy jsem takový neměla a hodně by mě mrzelo, kdybych všechny musela opustit. Na druhou stranu by to bylo i fajn, začít pracovat, vydělávat si svoje peníze. Jenomže už bych neměla takovou volnost. Každý den vstávat a pořád chodit do práce, každý den, bez jakéhokoliv ulejvání a tak. Jo, asi bych se měla opravdu začít učit. :D
Teď přemýšlím, co ten týden budu dělat (kromě toho učení). Nemám vlastně vůbec nic v plánu. Až teda na víkend, ale ten je ještě celkem daleko. Strašně ráda bych jela třeba někam na výlet do přírody ale nevím kdo by mě tam vzal. Asi zkusím něco domluvit. Potřebuji na chvilku vypnout a vypadnout pryč odsud. Pročistit si hlavu a tak. Začlo mě zase bavit focení. Přemýšlím, že si našetřím na nějaký lepší foťák a začnu zase fotit. Je hezký, že se začínám vracet ke starým koníčkům. Zjistila jsem, že mi to fakt pomáhá na všechny ty mé psychické problémy.
Také jste si všimli, že je instagram zahlcený obrázky zvířátek ? já zvířata miluju. Jak tak koukám na ty obrázky tak strašně toužím po pejskovi nebo kočce. Bohužel ani jedno doma mít nemůžeme, kvůli alergii kterou má brácha. Snad se mi jednou sen splní a já si pejska pořídím.
Pokud máte tento týden také prázdniny tak si je pořádně užijte. Já se s vámi pro dnešek loučím.

dog, cute, and animal image

můj názor YOUTUBEŘI

19. února 2016 v 11:22 | Terez ♡ |  MOJE NÁZORY
Ze záčátku bych chtěla napsat, že se tímto článkem nechci někoho dotknout. Chci jen probrat trend dnešní doby a tím jsou youtubeři. Každý máme asi odlišný názor ale možná se s tím mým někdo ztotožní. O tomto tématu jsem vždy chtěla něco napsat. Tak jsem u toho a konečně vám můžu sdělit své dojmy.
Kde bych začala. Nedávno jsem se koukala na videa jedné holčiny. V tom videu radila lidem, jaké dárky třeba rodičům pořídit k vánocům. Vzhledem k tomu, že slečna je asi ze zámožné rodiny radila koupit rodičům třeba drahý tablet, mobil, počítač nebo drahou kosmetiku. Přijde mi, že většina těchto rad je pro normální lidi úplně k ničemu. Co si budeme povídat, ne každý je ze zámožné rodiny a prostě si takové dárky dovolit nemůže. Jenom jsem se nad tím tak pozastavila. Do komentářů pod video psalo hodně holek, že by rády daly rodičům takové dárky ale prostě na ně nemají v jejich věku peníze. Myslím si, že kdyby raději slečna ve videu ukázala nějaké DIY na dárečky udělala by lépe. Přeci jenom by to vyšlo levněji a myslím si, že i sledovanostby byla lepší.
Teď bych se ráda zaměřila na to, jak některé youtuberky mažou negativní komentáře a ještě to strašně moc rozebírají na různých sociálních sítích. Když už začaly natáčet a chtějí být ''slavné'' měly by s takovými komentáři počítat. Vím, že kolikrát ty komentáře opravdu nejsou hezké ale proč je mazat. Každý má právo sdělit svůj názor. Někdy to ani nekteří lidé nemyslí špatně a chtějí jenom pomoci. Prostě se jim něco nelíbí, tak to napíšou. Youtuberka by měla být ráda, že ji někdo na nějakou chybu upozornil a ne to hned mazat. Proč ? hodně jsem si toho všimla například u Teri Blitzen nebo u PLL. Teri tu kritiku prostě nesnese a většinou na ni stěžuje na sociální síti. Ta kritika tu bude vždycky a když už jsem se rozhodla, stát se youtuberem tak s tím asi budu muset počítat. Tak to bylo k negativním komentářům.
Začínající malý youtubeři. Dnes už je youtube tak zahlcený různými videi na různá témata, že opravdu hodně málo začínajcích se může dostat na vrchol. Neříkám, že to není možné ale ta šance je malá. Já se ráda kouknu na něktré začínajcí a i je ráda podpořím ale myslím si, že děti ve věku 12-14 by s tím prostě ještě začínat neměly. Také jsem pár takových viděla a prostě ne-e. Ve 12 dělat make-upe tutoriály mi přijde jako blbost. Když s tím ale jejich rodiče nemají problém. Spíš jde asi o to, že nebudou mít moc pozitivní ohlasy a takhle malé holčičky tu kritiku také moc neunesou.
Nejvíc mě štvou videa jako je třeba houl z nějakého asijského eshopu a takových videí je tam třeba 10. Hned je vidět, že eshopy nabízí spolupráci a plno slečen na ně kývne ale pak to končí tak, že videa nejsou o ničem jiném než právě o tom, co si zase zadarmo objednaly a jak je to strašně skvělé. Přitom kvalita věcí z takových eshopů je většinou otřesná. Popravě se mi ani takový styly videí vůbec nelíbí. Nebaví mě koukat 20 minut na to, jak někdo do kamery ukazuje, co si koupil a o každé věci musí prohodit jak je skvělá. Někdy mi to přijde až vtipné. Ale to je zase věc názoru. Možná mi sem někdo napíše, ať se na to nekoukám když mě to nebaví. Jen píšu svůj názor.
Toto je strašně rozsáhlé téma ke kterému by se dalo napsat strašně moc názorů a tak. Takže jsem to takhle shrnula. Doufám, že se vám článek líbil a byla bych ráda, kdyby jste mi třeba i vy napsali jaký je váš názor.

apple, candle, and macbook image

NOVÝ ZAČÁTEK

17. února 2016 v 19:04 | Terez ♡ |  NOVINKY
Po delší době jsem se rozhodla začít zase blogovat a založila jsem si i nový blog. Někdo mě možná budete znát jako Terez ze sceneee blogu. Možná se ptáte proč jsem založila nový blog a nepokračovala v tom starém. Je to tím, že chci začít od znova. Už jsem úplně na jiné úrovni než jsem byla na předešlém blogu. Je mi celkem líto, že jsem se na blogování vykašlala. Vím, že jsem se mohla dostat daleko. Bohužel, možná že je ale dobře že jsem přestala. Třeba bych teď nebyla tam kde jsem. Doufám, že tento blog dovedu tam jako byl sceneee. Snad se najdou čtenáři, kteří budou mít mé články rádi a budou je s radostí číst. Asi to budou spíše mé žvásty ze života.
Teď bych se ráda představila těm, kteří mě neznají. Jmenuji se Tereza, je mi 18 let ale v dubnu mi už bude táhnout na 20 . :D Mám vystudovaný obor propagační výtvarník a právě teď jsem na nástavbě na podnikaní. Popravdě mi ta škola vůbec nejde a dost často přemýšlím nad tím, že půjdu pracovat. Miluju párty, moje kamarády, rodinu. Jsem bohužel kuřák ale snažím se přestat. I když mi to dost pomáhá na deprese. Když jsem u deprese, hodně na ni bohužel trpím. Nějak extra to ale neřeším. Jakmile jsou se mnou kamarádi tak je všechno fajn. :) poslední dobou mi s tím pomáhá i jeden klučina se kterým se máme strašně rádi ale ... nějak se oba nemáme ke vztahu. :D ale douám, že se to brzy změní a já budu šťastně zadaná.
To je asi pro tento ''uvítací'' článek vše. Doufám, že je to dobrý začátek a snad se to tu nějak rozjede. :)

couple, cars, and ocean image